Enfleurage, destilace, CO2: tři cesty k vůni

Gucci Flora Gorgeous Jasmine vedle rámů s jasmínem při enfleurage

Vonné látky z rostlin se získávají třemi hlavními cestami. Destilace vodní párou je nejstarší a nejrozšířenější a hodí se pro levanduli, růži, vetiver nebo santal. Enfleurage zachytávala vůni křehkých květů, jako je jasmín a tuberóza, do tuku a dnes se používá jen zřídka. CO2 extrakce je nejmladší a vytáhne z rostliny vůni velmi věrně, bez horka a bez zbytků rozpouštědel. Vysvětlíme, jak enfleurage, destilace a CO2 extrakce fungují a proč každá voní jinak.

Destilace: pára a alambik

Destilace je nejstarší způsob, jak z rostliny dostat vonný olej. Za otce destilace růží se tradičně považuje perský učenec Avicenna, který na přelomu 10. a 11. století zdokonalil chladič alambiku a z damašské růže získal olej i růžovou vodu.

Princip je jednoduchý. Vodní pára prochází rostlinou a strhává s sebou vonné molekuly. V chladiči zkapalní a v nádobě se olej oddělí od vody. Voda, která zůstane, se jmenuje hydrolát, u růže je to známá růžová voda.

Každá surovina potřebuje jiný čas. Levandule se destiluje zhruba hodinu, tvrdé kořeny vetiveru 15 až 24 hodin a santalové dřevo dva až tři dny. Takhle vzniká většina éterických olejů: levandule, růže, pačuli, vetiver, santal, cedr nebo pelargonie.

Horko ale některé křehké tóny změní. Proto destilovaná růže voní svěže a kořeněně, a ne medově jako čerstvý květ, víc v článku růže damašská vs. centifolie.

Zvláštní případ je suchá destilace bez vody. Zahříváním březové kůry vzniká březový dehet, který dodává kouřové a kožené tóny vůním ve stylu ruské kůže. Víc v článku kůže v parfémech.

Enfleurage: vůně zachycená v tuku

Jasmín, tuberóza nebo narcis by horko destilace nepřežily. Mají ale zvláštní vlastnost: vůni vydávají ještě dlouho po utržení. Techniku, jak ji zachytit do tuku, znali už staří Egypťané. V okolí Grasse se v 18. století stala běžnou praxí.

Při studené enfleurage se na skleněné desky v dřevěných rámech, kterým se říká châssis, nanesla vrstva vyčištěného vepřového a hovězího sádla bez zápachu. Na ni se ručně rozložily čerstvé květy. Jasmín se měnil každých 24 hodin, tuberóza zhruba po třech dnech. Takhle se pokračovalo dny i týdny, dokud tuk nebyl vůní nasycený.

Teplá enfleurage se používala u růže centifolie, akácie farnesiany nebo pomerančového květu. Květy se ponořily do měděných kádí s tukem zahřátým na 40–45 °C a louhovaly se do druhého dne, pak přišla nová várka.

Nasycený tuk se jmenuje pomáda. Promyje se alkoholem, který z něj vonné látky vytáhne, a po odpaření alkoholu zůstane absolue. Metoda byla nesmírně pracná a drahá, a tak ji kolem poloviny 20. století nahradila extrakce těkavými rozpouštědly, jako je hexan. Jak vzniká absolue dnes, vysvětlujeme v článku absolue, éterický olej a resinoid.

Pokud znáš román Parfém: Příběh vraha od Patricka Süskinda, enfleurage v něm hraje důležitou roli. Víc o vůních v knihách v článku parfém v literatuře.

CO2 extrakce: tlak místo horka

Nejmladší metoda používá oxid uhličitý. Když ho stlačíš zhruba nad 74 barů a zahřeješ nad 31 °C, přejde do nadkritického stavu. Proniká rostlinou jako plyn a vonné látky rozpouští jako kapalina. Po uvolnění tlaku se CO2 změní zpět v plyn a vyprchá. Zůstane čistý extrakt bez zbytků rozpouštědla.

Protože se pracuje při nízké teplotě, extrakt voní velmi blízko surovině. V parfumerii se takhle od sedmdesátých let získávají hlavně koření, semena a plody: růžový pepř, kardamom, zázvor, vanilka, káva nebo kakao. Stejnou technologii znáš i z výroby kávy bez kofeinu.

Nevýhodou je cena. Zařízení na vysoký tlak je drahé a nedá se postavit u každého pole. Pro křehké květy, které se musí zpracovat hned po sklizni, se proto CO2 dlouho nehodilo.

Když se staré potká s novým

Parfumérská firma Mane v roce 2015 spojila obě metody. Čerstvé květy, třeba jasmín, se v indickém Tamilnádu nejdřív naloží do jojobového oleje, tedy do moderní rostlinné verze enfleurage. Olej se pak převeze do laboratoří u Grasse a vonné látky se z něj vytáhnou nadkritickým CO2.

Takový jasmínový extrakt podle parfumérů Mane voní zeleněji, trochu ovocně a méně živočišně než klasické absolue. Víc připomíná květ na poli.

A co citrusy?

Citrusy se nedestilují ani neextrahují, ale lisují za studena ze slupek. Proto bergamot, citron nebo pomeranč v parfému voní tak šťavnatě a svěže.

Metoda Jak funguje Suroviny Jak voní
Destilace vodní pára strhne vonné látky levandule, růže, vetiver, santal čistě, horko některé tóny změní
Enfleurage tuk nasákne vůni květů jasmín, tuberóza, narcis plně, blízko květu
CO2 extrakce stlačený CO2 rozpustí vonné látky koření, vanilka, káva velmi věrně surovině
Lisování slupky se vymačkají za studena bergamot, citron, pomeranč šťavnatě a svěže

Poznáš metodu v hotovém parfému?

Většinou ne. Značky ji uvádějí jen zřídka a přírodní suroviny se v parfému míchají se syntetickými molekulami. Vyplatí se ale vědět, co čekat: růžový olej voní jinak než růžové absolue a CO2 extrakt vanilky jinak než vanilkový resinoid. Proč „přírodní“ ještě neznamená lepší, vysvětlujeme v článku přírodní vs. syntetické. Jak se ze surovin skládá hotová vůně, popisujeme v článku jak vzniká parfém.

Kde suroviny ze všech tří cest ucítíš

Vetiver z destilace nese základ Hermès Terre d'Hermès, kde se potkává s pomerančem, grapefruitem a cedrem. Terre d'Hermès stojí od 89 Kč.

Jasmín a tuberóza, květy, které se kdysi zpracovávaly enfleurage, hrají hlavní roli v Gucci Flora Gorgeous Jasmine a Armani My Way. Flora Gorgeous Jasmine stojí od 79 Kč, My Way od 89 Kč.

Kávu, jednu z typických surovin CO2 extrakce, ucítíš v Maison Margiela Replica Coffee Break. Coffee Break stojí od 99 Kč.

Tip z MrRizz: až budeš číst popis parfému, všímej si slov jako absolue, esence nebo CO2 extrakt. Napoví ti, jestli čekat plnou, hustou vůni květu, nebo čisté a věrné podání koření.

Vyzkoušej vůně v vzorcích

Časté otázky

Co je enfleurage?
Historická metoda, při které se vůně křehkých květů, jako je jasmín nebo tuberóza, zachytávala do tuku. Z nasyceného tuku, pomády, se pak alkoholem získalo absolue.

Jak funguje destilace vodní párou?
Pára prochází rostlinou a strhává vonné látky. Po ochlazení se vonný olej oddělí od vody, ze které zůstane hydrolát, třeba růžová voda.

Co je CO2 extrakt?
Vonný extrakt získaný stlačeným oxidem uhličitým. Vzniká při nízké teplotě, nezanechává zbytky rozpouštědla a voní velmi blízko surovině.

Používá se enfleurage ještě dnes?
Jen zřídka. V polovině 20. století ji nahradila extrakce rozpouštědly, některé firmy ji ale oživují v moderní podobě s rostlinným olejem.

počet komentářů: 0

Zanechat komentář