Parfumerie se zrodila ve starověku. Egypťané pálili kadidlo pro bohy a mazali se vonnými oleji, Římané udělali z vůní běžnou součást každého dne a perští a arabští učenci zdokonalili destilaci, díky které vznikla růžová voda a později i moderní parfémy. Tady je stručná historie parfému od kadidla po první destiláty.
Egypt: vůně pro bohy
Slovo parfém pochází z latinského per fumum, tedy skrz kouř. První vůně totiž stoupaly k bohům jako dým. Egyptští kněží pálili v chrámech kyfi, směs pryskyřic, medu, vína, rozinek a koření. Kolem roku 1470 před naším letopočtem vyslala královna Hatšepsut výpravu do země Punt, odkud se vrátila se stromy myrhy a kadidla. Výjevy z cesty jsou dodnes vytesané v jejím chrámu v Dér el-Bahrí.
Egypťané nevoněli alkoholem, ale oleji a mastmi. Vonné tuky si nanášeli na kůži i do vlasů, aby je chránily před sluncem a suchem. V roce 2023 vědci z Institutu Maxe Plancka zrekonstruovali vůni balzámu, kterým byla kolem roku 1450 před naším letopočtem nabalzamována urozená paní Senetnay. Obsahoval včelí vosk, rostlinný olej, pryskyřice a bitumen. Voní dřevitě, pryskyřičně a balzámově a dánské muzeum Moesgaard ho vystavovalo pod názvem vůně věčnosti.
Mezopotámie a Kypr: první parfuméři
Nejstarší parfumérka, jejíž jméno známe, se jmenovala Tapputi. Babylonská tabulka z doby kolem roku 1200 před naším letopočtem popisuje, jak připravovala vonné oleje z květin, kalmusu a myrhy. Na Kypru u vesnice Pyrgos archeologové objevili dílnu, kde se vonné oleje vyráběly už zhruba před čtyřmi tisíci lety.
Řím: vůně na každý den
Římané převzali vůně od Řeků a Egypťanů a udělali z nich běžnou součást života. Voněli se v lázních, parfémovali si oděvy i lůžka a na hostinách se sypaly okvětní lístky růží. Výrobcům vonných mastí se říkalo unguentarii a v jihoitalské Capui měli celou ulici. Plinius starší si stěžoval, že za koření a vonné pryskyřice z Arábie a Indie odtékají z říše obrovské peníze. Podle něj spálil Nero na pohřbu své manželky Poppaey víc kadidla, než kolik ho Arábie vyprodukuje za rok.
Římská říše také rozšířila foukané sklo. Technika vznikla v 1. století před naším letopočtem na Blízkém východě a díky ní se malé skleněné lahvičky na vonné oleje staly levnými a běžnými.
Persie: destilace a růžová voda
Staří Peršané milovali vůně stejně jako Egypťané. Když Alexandr Veliký v roce 333 před naším letopočtem porazil u Issu perského krále Dareia III., našel podle Plútarcha v jeho stanu nádoby s mastmi a vonným kořením.
Skutečný převrat ale přišel později. V 9. století popsal arabský učenec al-Kindí v knize o chemii parfémů a destilaci desítky receptů na vonné vody a oleje. Perskému lékaři Avicennovi z přelomu 10. a 11. století se připisuje zdokonalení destilace růžové vody. Z Persie se pak růžová voda rozšířila do celého světa a v íránském Kášánu se růže tradičním způsobem destilují dodnes.
Co z toho voní dodnes
Myrha, kadidlo, labdanum a růže patří k základním surovinám parfumerie i dnes. Kadidlo najdeš třeba v Amouage Interlude Man, vůni značky z Ománu, země kadidlovníků. Pryskyřice jako labdanum a benzoe stojí za dnešními ambrovými vůněmi, víc v článku ambrová a orientální rodina vůní. A destilace se používá dodnes, jak ukazujeme v článku absolue, éterický olej a resinoid. Jak vzniká parfém dnes, popisujeme v článku jak vzniká parfém.
Tip z MrRizz: kadidlo a myrhu nejlíp poznáš na kůži, ne na papírku. Pryskyřičné tóny se rozvinou až po půl hodině.
Vzorek Amouage Interlude Man od 189 Kč
Časté otázky
Kde vznikl parfém?
Ve starověku, hlavně v Egyptě, Mezopotámii a na Blízkém východě. Nejstarší známá dílna na vonné oleje leží na Kypru a je stará asi 4 000 let.
Co znamená slovo parfém?
Pochází z latinského per fumum, skrz kouř. První vůně se pálily jako kadidlo.
Kdo vynalezl destilaci růžové vody?
Recepty na vonné vody popsal v 9. století al-Kindí. Zdokonalení destilace růžové vody se připisuje perskému lékaři Avicennovi.
Voněli se Egypťané parfémy s alkoholem?
Ne. Používali vonné oleje, masti a kadidlo. Vůně na bázi alkoholu se v Evropě rozšířily až mnohem později.
počet komentářů: 0